farní kostel sv. Petra a Pavla
O místu:
Podle starých archiválií byl asi od konce 14. století na tištínském náměstí dřevěný kostel. V 17 stol. farář Matěj Božek inicioval stavbu zděného kostela se hřbitovem s ambity kolem, se čtyřmi kaplemi v rozích podle světových stran a se samostatně stojící zvonicí. Pouze jedna z těchto bývalých kaplí se dochovala dodnes. Během času sloužila různým účelům (sýpka, škola, obřadní síň,knihovna, hasičská zbrojnice). Dnes po rozsáhlé a nákladné rekonstrukci roku 2000 slouží jako knihovna a ochoz v patře je věnován obrazové a textové expozici o historii Tištína.
V prostoru kolem kostela býval hřbitov. Ten je od r. 1834 zrušen a na místě dnes již neexistující kaple sv. Michala, se nachází krypta a v ní jsou uloženy kosterní pozůstatky z tohoto hřbitova. Přímo před hlavním oltářem v chrámu je také zbudována krypta, kde jsou pohřbeni mnozí kněží, kteří v tištínském kostele působili.
V 17. století zde působil řád Pavlánů, který se staral o faru a školu. Roku 1702 přišel z Tvarožné do Tištína jako duchovní správce farnosti P. Matěj Božek. Svou houževnatostí a nadšením se stal iniciátorem rozsáhlé stavební činnosti, která změnila tvář obce. Za plných 36 let svého působení v Tištíně nechal postavit ve farské zahradě školu, zasadil se o stavbu sýpky, z bývalého sídla Pavlánů dal upravit faru. Jeho největším počinem však zůstává stavba nového chrámu.
Kostel sám v této podobě, jak je dnes, vznikl na místě původní dřevěné stavby v letech 1710 - 1719, a svou čistotou stylu exteriéru a interiéru se řadí k vrcholům moravského baroka. Nad přístupovým schodištěm je vstupní část s pěti branami. Cibulovitě zakončená hlavní věž stojí nad vstupní částí a nad křížením střech stavitelé umístili sanktusovou věžičku. Na hlavní loď navazuje kaple P. Marie, proti ní kaple sv. Josefa. Působivost interiéru je zejména v zachování stylové jednoty.
Na původní nástropní fresky harmonicky váže sochařské a obrazová výzdoba. Celkový dojem dotváří řezbářská práce na lavicích a rámech obrazů i do detailu promyšlené stavební prvky - římsy, konzoly, kartuše. Samotné obrazy upoutají už svým počtem. Řada z nich je neobyčejná nejen svými rozměry, ale tím, jak navozují dojem holandských a italských mistrů baroka. Některé jsou signovány moravským malířem B. B. Velehradským, jeden z obrazů je připisován škole Quida Reniho.
V kapli P. Marie jsou obrazy Nanebevzetí, Zvěstování, Hold čtyř dílů světa a P. Marie Neposkvrněná. Kapli sv. Josefa zdobí obraz Úmrtí sv. Josefa a Zasnoubení P. Marie. Nad křtitelnicí je obraz Křest Krista v Jordánu. V kněžištích jsou obrazy věnované knížatům apoštolským Ukřižování sv. Petra, Stětí sv. Pavla a Sv. Patr a Pavel. Dvě chrámové lavice v kněžišti připomínají dobu před 3 stoletími, kdy zde zněly žalmy kněží řádu Pavlánů. Nad hlavním oltářem shlíží na věřící socha P. Marie Tištínské s Ježíškem a Zmrtvýchvstalý Kristus. Za zmínku stojí socha P. Marie v nadživotní velikosti umístěná ve vrcholu štítu.
Za dohledu arcibiskupa olomouckého Dr. Leopolda Prečana prošel tištínský chrám větší opravou a rekonstrukcí v letech 1938 - 1942, v době, kdy tu působil jako farář olomoucký rodák P. Ignác Boxan.
Dnes o tomto hanáckém pokladu vědí možná jen někteří odborníci, protože význam Tištína a jeho svatostánku neustále klesal. Tištínský kostel však rozhodně patří k národnímu dědictví, o které je třeba pečovat. I proto pro něj v roce 1990 ve zvonařské dílně Dytrychových zhotovili tři nové zvony. Největší ze zvonů je pokřtěn Maria - Josef - Petr a Pavel, prostřední ze zvonů je pokřtěn Anežka, nejmenší dostal jméno Jakub. Slavnostního svěcení zvonů se ujal arcibiskup olomoucký Mons. František Vaňák.